Dnešní věda spát nám nedá.
V mrákotách zaznívá tón –
člověk ve snu cosi hledá …
Je to mobil telefon?

Ráno svítá, budík vřeští,
vstávat brzo – to je zhouba.
TV zapnem’, hlava třeští –
a už pálí mikro-trouba.
Vejce, šunka a topinka,
u roštu teď zvonek cinká.

Computer – ten všechno poví,
zaplaví nás slovy, slovy.
Provází nás tímto světem;
žijem’ jak pod světlometem.

Nemáme dnes už střádanky.
Kdykoli jdeme do banky
vybíráme z automatu
peníze ve velkém chvatu.
Díky kartě milý druhu,
rychle naděláš si dluhů.

Brambor, zelí a kotletu
objednáš na Internetu!
Chceš se s kráskou seznámiti?
Stačí číslo vytočiti.
Utrpí-li naše zdraví,
computerem to doctor spraví.

Jak to říkal pan George Orwell:
Velký Bratr, ten nás hlídá!
Zda si vypiješ svůj korbel
ještě v klidu? Je to bída!

Řekni si: prakticky vždycky
všechno jde automaticky.
Věda vpřed jen pochoduje,
rychlostí nás omamuje.

I když nikdo nepřežije –
zbyde tu TECHNOLOGIE!