Velký virtuos violy Véna Vočáhlo vyprávěl vrstevníkům ve vlaku všelicos – vlastní vědomosti včetně vybraných vtipů. Veselost vládla … Vtom výrazné volání vletělo ve věty vypravěče: “Velké Vejvrty!” Vskutku vlak vjížděl ve Velké Vejvrty. Vůle velela Vénovi: Vyjdi ven! Volal „Vale!“ všem ve vagonu. Vyšel, violu ve vaku.

Venku vlhkost visela ve vzduchu. Vlajka vlála ve větru, večer vcházel ve velkoměsto … Ve vikýři vinárny vykoukl výr. Vyklopil výtrus. Vidina vánoc vládla Velkým Vejvrtům.

Výbuch veselí vlákal Vénu ve vinárnu. Vkročil ve výčep. Vůně vnitřku vábila virtuoza. Vevnitř ve vyhřátém večeřadle viděl výkvět Velkých Vejvrt: Vousaté vašnosty, vyznamenané veterány, vlakvedoucího Výhybku, vyhublého vojína Vostřáka, vtipkaře Vozemboucha, vnadnou Veroniku ve vilném výstřihu, velebníčka Voštinu vedle věhlasného vegetariána ve vetché vestě Valeriána. Velkému vzruchu vinárny vládl vigorózní vrchní Výpalek. Vůkol vládla vzácná vyrovnanost.

„Vidím vidinu?“ vpadl vinař Vanička, „Veliký Véna Vočáhlo!“ Vedle výrazně vylétlo: „Vizte virtuoza!“ Ve všeobecném vítání veselí vládlo.

Vodka vzpružila vyhládlého virtuoza velkolepě. Večeře voněla vábně. Viz:

Vroucí vývar vylepšený vařeným vejcem.
Výtečně vypečené vepřové.
Volavka ve vermuthu.
Vyhlášené velehradské víno.

Vše vyplnilo vnitřnosti vzorně! Viržinko vneslo vznešenost ve vědomí Vény. Vydechl vděčně.  Všichni vespolek vychutnávali výtvory výsostného vaření Viktorie. Vuřty volaly, višňovka vábila. Vinaři vypíjeli … Vánočka voněla vzduchem.

Vyjímečnost vlastního výkrmu vyjádřil veliký Véna vzedmutými verši:

Vy vlastenci vážení,
Vzhůru, vínem vábeni
vyžeňte ven vadění!
Vyvolte večeření,
vychutnejte vaření!
Veselé vánoce všem!

 

© 1999 Jindřich Degen