Na jaře když raší stromy
očekává jen pohromy.

V létě příroda když vzrůstá
beznaděj tu jenom pustá.

Na podzim když hrozny zrají
hrůzné sny ho přepadají.

Když napadne sníh pak bílý
černou mysl jen posílí.

Komu tohle život chystá?
To je přece pesimista.

 

© 1999 Jindřich Degen