Technologická
Dnešní věda
spát nám nedá.
V mrákotách zaznívá tón –
člověk ve snu cosi hledá ...
Je to mobil
telefon?
Ráno svítá,
budík vřeští,
vstávat
brzo – to je zhouba.
TV zapnem’,
hlava třeští –
a už pálí
mikro-trouba.
Vejce,
šunka a topinka,
u roštu teď
zvonek cinká.
Computer –
ten všechno poví,
zaplaví nás
slovy, slovy.
Provází nás
tímto světem;
žijem’ jak
pod světlometem.
Nemáme dnes
už střádanky.
Kdykoli
jdeme do banky
vybíráme z
automatu
peníze ve
velkém chvatu.
Díky kartě
milý druhu,
rychle
naděláš si dluhů.
Brambor,
zelí a kotletu
objednáš na
Internetu!
Chceš se s
kráskou seznámiti?
Stačí číslo
vytočiti.
Utrpí-li
naše zdraví,
computerem
to doctor spraví.
Jak to
říkal pan George Orwell:
Velký
Bratr, ten nás hlídá!
Zda si
vypiješ svůj korbel
ještě v
klidu? Je to bída!
Řekni si:
prakticky vždycky
všechno jde
automaticky.
Věda vpřed
jen pochoduje,
rychlostí
nás omamuje.
I když
nikdo nepřežije –
zbyde tu
TECHNOLOGIE!
© 2000 Jindřich
Degen
|